Julian Norton je Zvěrolékař z Yorkshiru

Také jste milovali příběhy zvěrolékaře Jamese Herriota? Baví vás příhody zvířecích hrdinů a vše kolem jejich nemocí a léčení. Pokud k tomu přidáte ještě oblibu v anglickém či skotském venkově, máte snad všechny možné důvody, proč si pořídit novinku z nakladatelství Alpress Zvěrolékař z Yorkshiru, kterou napsal veterinář, sportovec a velmi zajímavý muž – Julian Norton.

Název: Zvěrolékař z Yorkshiru

Autor: Julian Norton

Nakladatelství: Alpress

Počet stran: 240

Rok: 2020

Recenze:

Julian Norton patří mezi generaci veterinářů, kteří vystudovali veterinu a vyzkoušeli si smíšenou praxi. Znamená to, že se nespecializuje jen na domácí mazlíčky, ani není jen „doktorem od krav a koní“, ale vším dohromady. Jako absolvent získával zkušenosti a praxi v ordinaci, kde kdysi působil i skutečný James Herriot, ovšem pod svým civilním jménem. Už jen to by stačilo k tomu, aby Norton navázal na jeho odkaz a sám začal psát knihy z veterinárního prostředí. K tomu se však přidal ještě zájem televize, která chtěla natáčet seriál o realitě zvěrolékařů, a protože nechtěli jen praxi zaměřenou na malá zvířata, zaujal je právě Norton a jeho klinika.

O čem je kniha Zvěrolékař z Yorkshiru

Norton ve své knize Zvěrolékař z Yorkshiru popisuje nejen své vlastní začátky v tomto oboru, ale i to, jak se seznamoval s pacienty a jejich pány a majiteli, jak si vytvářel jméno, jak budoval kariéru, a dokonce zakoupil podíl ve veterinární klinice a stal se podnikatelem, což nikdy předtím nedělal a není to vůbec nic jednoduchého. Popisuje ale i svůj soukromý život, o tom, jak se seznámil s manželkou, jak zpočátku pracovali odděleně a vídali se jen jednou za několik týdnů. Zajímavé jsou i kapitoly o Nortonových sportovních výkonech, závodech, o jeho horolezectví. Přesto musím napsat, že mě tyto kapitoly přišly trochu „mimo mísu“ a ač neodmyslitelně patří k autorovu životu, chtěla jsem číst o zvířatech, a ne o tom, jak se dřel, aby vyhrál triatlon.

Co mě na knize Zvěrolékař z Yorkshiru zaujalo

Co mě v knize Zvěrolékař z Yorkshiru hodně zaujalo, bylo vyprávění o epidemiích, jako byla BSE (nemoc šílených krav) nebo slintavka a kulhavka a to, jak navždy změnila ráz britského zemědělství a chovu skotu, a s tím i veterinární praxi. Navíc počínání vlády, některá nařízení a jednání úředníků… jako bych nečetla o zvířecí nemoci před dvaceti lety, ale poslouchala zprávy o covidové pandemii v České republice v roce 2020. Stejně podezřelé situace, kdy si člověk říká, jestli to vláda ještě myslí vážně a má to něčemu pomoci, nebo je to předem naplánovaná likvidace – tehdy zemědělců, nyní živnostníků apod.

Kniha Zvěrolékař z Yorkshiru je napsaná poměrně čtivě, i když jsem měla chvilky, kdy jsem se musela do čtení dokonce nutit. Ale to bylo hlavně tím, že mě nezaujalo téma (jak jsem psala, hlavně autorovy sportovní pasáže). Na druhou stranu byly chvilky, kdy jsem nevnímala, co se kolem mě děje a chtěla vědět, jak se situace vyhrotí. Věřím, že budou čtenáři, kteří knihu slupnou za jeden večer. Mně tam v tom trochu chyběla ta příběhovost. Zvěrolékař z Yorkshiru byl spíše autobiografický dokument, než vyloženě literárně zpracované příběhy o zvířatech a lidech.

Hodnocení: 78 %

Za knihu Zvěrolékař z Yorkshiru děkuji nakladatelství Alpress.

Knihu můžete zakoupit ZDE.