Komiksová klasika v tom nejdokonalejším provedení?
Tak to tahle publikace rozhodně je. Jedná se o dva historické příběhy napsané dvěma slavnými světovými tvůrci komiksů. Prvním je scénárista a kreslíř Hugo Pratt a druhým muž označovaný za mistra erotického komiksu Milo Manara. Svým způsobem se tento komiks lehce podobá Justině, kterou jsem četla nedávno. Je však provedený v barvě a není tak perverzní. Více než o sexu je přece jen o příběhu.
Název: Indiánské léto – El Gaucho
Autoři: Milo Manara a Hugo Pratt
Nakladatelství: CREW
Počet stran: 288
Rok: 2019
Recenze:
První příběh nás zavádí do sedmnáctého století do malé osady, kde žije rodina vyvržená z komunity ostatních. Jejich matka má vypálený cejch hanby a její děti? Ti na tom nejsou o moc lépe i přes své mládí. Jednoho dne jeden ze synů sleduje na pláž dívku, která se mu líbí. Dívka je napadena dvěma indiány a znásilněna. Syn se pomstí a indiány zavraždí. Brzy se na to přijde a rozpoutá se peklo mezi osadníky, indiány a odvrženou rodinou.
Tento příběh mě chytil hned od začátku. Byl napínavý, čtivý, a hlavně se 
zaměřoval na téma, které mě hodně baví – kolonie a domorodé kmeny. I když je pravda, že zrovna styky s indiány jsem moc nesledovala ani v knihách, ani ve filmech. Výjimkou je Šarlatové písmeno, kde je atmosféra hodně podobná a příběh Indiánské léto dokonce toto dílo zmiňuje v samém závěru. Možná i proto, že o tom tolik nevím, mě to tak bavilo a zajímalo.
Problém jsem měla zpočátku se zobrazením mužských a ženských postav. Někteří muži – nebo spíše chlapci – mi přišli příliš ženští, a tak jsem si nebyla jistá, zda se jen nejedná o nějaké dívky, které se postavily společností a nosí kalhoty a dřou na poli. Teprve v průběhu čtení jsem pochopila, že se jedná o mladíky. Jeden z nich byl dokonce ještě dítě, ale neskutečně perverzní. Hrozně mě rozčiloval a přišel mi, že není jen nevychovaný, ale že to nemůže mít v hlavě v pořádku. Což ovšem jen vypovídá, jak geniálně je tento komiks vytvořen a že i pouhá gesta a výrazy tváře dokáží rozbouřit emoce čtenářů!
Druhý příběh zavádí čtenáře do doby napoleonských válek. Opět se zde 
setkáváme s osadníky – tentokrát černochy, lidmi žijícími na pobřeží španělských kolonií, kteří si černochy zotročují a pak anglickým loďstvem, které se zde hodlá vylodit a místní obyvatele porazit a místo si podrobit. Hlavním hrdinou je mladý chlapec – bubeník, který se zamiluje do irské kurtizány plující na stejné lodi. Netuší, čím se dívka na lodi „živí“ a když to zjistí, je šokován, znechucen a bojuje sám se sebou.
I v tomto příběhu nechybí krásné ženy a konečně muži, kteří skutečně a nezpochybnitelně vypadají, jako muži. Nechybí erotické scény a obscénní gesta tanečnic i některých mužů. Přesto mi to přijde mnohem vkusnější než u prvního příběhu. El Gaucho mi svým způsobem připomíná Zorra. Postavy, doba, oblečení, jména, prostě vše. I zde je krásná dívka, které hrozí nebezpečí. Jen ten Zorro mstitel tady chybí. Mladý bubeníček ho příliš nahradit nedokáže, i když se snaží.
Musím říci, že vedle Justiny a 1602 byl toho dosud obsahově nejnabitější komiks a moc mě bavil. Ilustrace byly krásné, erotické scény vkusné, a i když autoři odhalovali nahotu postav, nezvedal se z toho žaludek. Vše bylo elegantní, něžné. Prostě krásné ženy a drsní muži (až na ty mladíky v Indiánském létě).
Komiksy Indiánské léto i El Gaucho hodnotím opravdu velmi pozitivně. Bavily mě po obsahové stránce a nemohla jsem se od čtení odtrhnout, přestože to nebyla úplně jednohubka. Překvapilo mě, že ve mně komiks dokáže vyvolat emoce, což jsem nečekala. A i proto musím opravdu hodně vysoko hodnotit i grafické zpracování a ilustrace.
Hodnocení: 99%
Komiks Indiánské léto/El Gaucho zakoupíte na stránkách CREW.
Knižní kavárna 
Napsat komentář