Ať už patříte k milovníkům erotické literatury a hltáte ji stránku za stránkou, nebo po ní stáhnete spíše sporadicky, Deset tváří ženy od Sherry Rose byste si neměli nechat ujít. Je to fascinující čtení, které se soustředí především na erotiku v partnerství. Představuje deset podob, které může mít jedna zdánlivě obyčejná žena, přítelkyně, partnerka. Deset kapitol koncipovaných spíše jako deset na sebe navazujících povídek přináší řadu erotických scén, ze kterých vám bude pěkně horko.
Pohádka o starší a zkušené ženě a mladším a bohatém muži…
V poslední době jsem si oblíbila knížky, které patří mezi takové ty povídkové jednohubky. Protože povídky prostě můžete číst pozvolna, přeskakovat, nevadí, když se k nim vrátíte třeba až po týdnu atd. Deset tváří ženy je sice povídková kniha a přece je jiná. Představuje nám pár – Zinu a Alana, kteří patří bezpochyby k sobě. Ona je starší a zkušená, on je mladý, sexuchtivý a bohatý. Ona mu dělá pomyšlení a neváhá se proměnit v submisivní partnerku, on si rád připadá jako king, který může ženu ovládat. Neváhá si přizvat kamarády, nebo si to zkusit ve třech s její kamarádkou. Připraví Zině horké chvilky na obchodním jednání, ale nečeká, že jeho poddajná kočička umí také vystrčit drápky.
Román nebo povídková kniha?
Povídky – kapitoly, se sice dají číst nezávisle na sobě, ale ve skutečnosti tvoří návaznost, jakýsi děj podobný románu. Místo slovní vaty a zbytečných scén, které by román jistě doplňovaly, však jdou přímo k věci. Co povídka, to nová sexuální variace. Autorka se nezdržuje obcházením kolem „horké kaše“ a nazývá věci pravými jmény. Samozřejmě využívá i různé alternativy a neváhá zajít až do vulgarismů. Ty mi sice úplně neseděly, nepatřím mezi čtenáře, kteří by něco podobného v knihách vyhledávali, ale chápu, že ke stylu, kterým byla tato knížka psaná, se to prostě hodí.
Moje dojmy z knihy Deset tváří ženy
Jestli něco rozhodně nevyhledávám, pak jsou to romány ve stylu Padesáti odstínů šedi. Nevyhledávám je právě proto, že mi vadí ta zbytečná omáčka a zpravidla tak naivní a podřízené ženy, až se mi z toho chce zvracet. Proto jsem čtení knížky Deset tváří ženy dlouho odkládala. A naprosto zbytečně. První kapitola mě – pravda – tak šokovala, že jsme ji musela rozdýchat a na chvíli knihu odložit. Vážně je tohle čtení pro mě? Po druhé kapitole už to bylo lepší. U třetí kapitoly už jsem byla beznadějně ztracená a knížku odložila až na samém konci.
Deset tváří ženy určitě není čtení pro každého. Je plné sexu, mnohdy velmi drsného, vynalézavého, plného erotických pomůcek a všemožných praktik, ze kterých jsem občas překvapením zapomínala zavřít pusu. Fakt je, že u některých scén už to bylo i na mě moc a uvítala bych přece jen trochu více té omáčky, která by mohla být v případném románu. Ovšem tato knížka je prostě fascinující, skvěle napsaná a mě bavila. Jo, musím přiznat, že mě opravdu bavila a občas se přistihnu, že si ji namátkově otevřu na nějaké stránce a jen tak se znovu začtu.
Na konci knížky autorka přidává ještě i několik receptů, které by měly podpořit chuť k sexu. Některá jídla znám a moc erotická mi nepřijdou. Nevím… třeba tatarský biftek na romantický večer fakt nepřipravuji, a to ho máme hodně rádi. Na druhou stranu ústřice jsem nikdy nejedla, tak nemohu soudit… jistě se však najdou tací, kteří recepty ocení.
Pro koho je knížka Deset tváří ženy
Výhodou knížky Deset tváří ženy je, že je vhodná pro muže i ženy. Věřím, že se najdou spíše muži, kteří se k ní budou hrdě hlásit a přiznají mnohem snáze než ženy, že se jim kniha líbila. U žen bych očekávala přirozený stud, který všem nedovolí přiznat, že tuhle knížku doslova hltaly a nemohly se odtrhnout. A přece věřím, že se takových najde opravdu hodně. Já sama s trochu červenými tvářemi přiznávám – ano, přečetla jsem ji jedním dechem!
O autorce Sherry Rose se více dozvíte na jejích stránkách!
Knižní kavárna 
Napsat komentář