Fiona Valpy – Moře vzpomínek ve vás zanechá plno silných pocitů

Máte rádi romantické příběhy, kde se láska musí prát s osudem a nic není tak jednoznačné, jak by si hrdinové přáli? Baví vás číst příběhy o rodinné minulosti a odhalovat tajemství, které skrývají vlastní příbuzní? Čtete rádi příběhy, které se odehrávají ve Skotsku či Francii v době druhé světové války? Pak by vám neměla uniknout novinka od britské autorky roky žijící ve Francii – Fiony Valpy, která nese poetický název Moře vzpomínek.

Název: Moře vzpomínek

Autorka: Fiona Valpy

Nakladatelství: Baronet

Počet stran: 288

Rok: 2020

„Zázraky, (které) existují všude kolem nás v obyčejném každodenním životě. Stačí jen otevřít oči.“

Recenze:

Autorku Fionu Valpy jsem až dosud neznala. Na knihu Moře vzpomínek mě nalákala zajímavá anotace slibující sondu do života babičky hlavní hrdinky Kendry. A samozřejmě jsem neodolala překrásné obálce, která se nakladatelství Baronet opravdu podařila. Byla jsem překvapená, že se nejedná o žádný prvoplánový románek, ale o silný příběh mnoha vrstev a dvou časových linií, které se navzájem proplétají.

Hlavní hrdinkou je Kendra, mladá žena, která zná ze života jen svou práci a doma pak péči o autistického syna. Pomáhá jí s ním sice manžel, ale ten se zrovna potýká se ztrátou zaměstnání a snaží se vyrovnat s novou složitou situací. Kendra navštíví v domově pro seniory svou babičku Ellu.

Ella už je opravdu stará žena, která si neprožila právě jednoduchý život. Byl plný krásných chvil a silné lásky, ale také zklamání, bolesti a odloučení. To, co Ellu trápí nejvíc, je nepochopení vlastní dcery a zároveň Kendřiny maminky. Ta se po jistém incidentu od Elly odvrátila a odmítá se s ní nadále stýkat. Ella proto na diktafon nahrává své životní vzpomínky, které poskytuje spolu s fotografiemi a dopisy Kendře. Dává jí možnost stát se spisovatelkou a napsat její příběh tak, aby byl srozumitelný, a její matka a Ellina dcera pochopila, proč tehdy Elle jednala tak, jak jednala.

Kendra chodí za babičkou pravidelně a postupně odhaluje celý její život. Prožívá s ní první lásku, umělce Christophea, kterého poznala jako dívenka na jednom z francouzských ostrovů. Zjišťuje, že babička byla neobyčejně odvážná a pracovala za války dokonce jako tajná agentka. Tam se pak seznámila se svým budoucím mužem a Kendřiným dědečkem.

„Nikdy se nevzdávej svých snů. Jen měj vždycky na paměti, že tě nesmí rozptylovat od všech dobrých věcí, které máš ve svém každodenním životě. I když ten život není v žádném ohledu perfektní. Protože vždycky je na něm něco dobrého.“

Nebudu vyprávět celý příběh, protože by pak čtenáři přišli o to nejlepší. Faktem je, že jsem měla v knížce chvilky, kdy mě příběh moc nebavil – hlavně ve válečné době, protože toto období já nějak v románové romantické podobě moc nemusím. A pak byly chvíle, kdy jsem knihu nedokázala odložit.

Moře vzpomínek je plné překrásných myšlenek a životních mouder. Některé mě natolik oslovily a tolik mě zasáhly, že jsem si je dokonce vypsala, což běžně nedělám…

Tento příběh pro mě byl velmi silný i proto, že Ellin vztah k její dceři mi hodně připomínal můj vlastní vztah s mamkou, a dokonce v některých chvílích i to, jak já jednám se svou dcerou. Přimělo mě to se nad spoustou věcí zamyslet a přehodnotit je. A za to jsem moc vděčná!

Nevím, zda teď budu rychle shánět předchozí knihy od autorky. Na to mám na seznamu příliš dalších krásných knih, které bych si ráda přečetla a času je velmi málo. Pokud ale vyjde Fioně Valpy nějaká další kniha, nejspíš si ji zase přečtu, a to s velkou chutí.

Hodnocení:

Příběh: 80%

Styl vyprávění: 100%

Emoce: 100%

Obálka: 90%

Knihu Moře vzpomínek si můžete objednat na stránkách nakladatelství Baronet, kterému děkuji za recenzní výtisk.

1 komentář: „Fiona Valpy – Moře vzpomínek ve vás zanechá plno silných pocitů

  1. Ahoj Sabi,
    přemýšlím, jestli jsem od této autorky něco četla. Znám ji podle jména a možná jsem něco měla z knihovny, ale asi mi to nijak více neutkvělo v paměti. Myslím, že by se ti mohla líbit kniha Levandulové ráno od Jude Deveraux, jsou tam taky dvě časové linie a je to hodně povedený (a dojemný) příběh.

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s